Hledání pirátského pokladu

-
Zavítali jsme mezi piráty. Odpoledne jsme se vydali s loďěma po větru na moři směr ztracený pirátský ostrov. Vypravili jsme se hledat pirátský poklad na vykoupení našeho ajťáka Adama. Plavba byla dlouhá a vyčerpávající, ale i přesto jsme ostrov našli. V téhle fázi se vyplatilo být silný.

Poté přisla logická část, která dala každému týmu zabrat. První úkol spočíval v hledání truhly s pokladem. Po několika nápovědách se nám podařilo najít truhlu. Tím ovšem hledání nekončilo. Druhá část úkolu spočívala v hledání klíčů k truhle. Pro většinu to byla sekundová záležitost, ale našli se i tací, kterým hledání klíče zabralo i několik desítek minut. Nakonec se ale přeci jen všem podařilo úkoly splnit a najít všechny klíče od truhly. Když jsme truhlu otevřeli, našli jsme spolu se stříbrem další truhlu, ve které  byla další truhla, ve které byla ztracená fotografie otce pirátů. Fotografiji jsme předali místním pirátům a sami si nechali stříbro. Nejsilnější z každého týmu se pak vydal s loďí proti větru po vodě. Ostatní zatím odnesli bezpečně poklad zpět do tábora.

Našeho nejmilovanějšího ajťáka se nám tedy podařilo zachránit z otroctví. Boužel poklad nám přes noc někdo ukradl. Do těď nevíme, kdo to byl.

Andula, Eli, Danča, studentky 3. ročníku

Populární příspěvky z tohoto blogu

Záchrana jaderného reaktoru Fukušima

-
Jelikož jsme konečně měli dostatek peněz, abychom zachránili naši školu před zkrachováním, rozhodli jsme se, že spojíme naše síly a vykonáme něco záslužného a prospěšného pro celý svět: zachráníme jadernou elektrárnu Fukušima před výbuchem! Přesunuli jsme se proto ve stroji času do Japonska do roku 2011, kdy k výbuchu nečekaně došlo. Spolu s místními inženýry jsme po celý den chladili jaderný reaktor, nosili k němu vodu a pomáhali tak zabránit výbuchu elektrárny. Současně jsme po celý den plnili přes 41 úkolů, které sepsali naši slavní kolegové z fakulty jako manuál na záchranu reaktoru. Mezi úkoly bylo například postavit hráz, zapojit kabely do počítače, rozdělat a udržovat oheň pomocí miniaturních věcí v krabičce od sirek, projít bludištěm v mlze a spousta dalších. Večer jsme se pak po skupinách vydali zažehnout nefunkční reaktor. Malé děti šly za reaktorem kratší vzdálenost do lesa, zatímco my starší šli tu delší cestu až k retenčním nádržím a po celou cestu si mezi sebou předá
Další informace

Druhá světová

-
V neděli jsme se s naším strojem času přesunuli do období druhé světové války. Když jsme se zde objevili, uviděli jsme skupinu vojaků včetně velitele a generála. Ti prý nutně potřebovali posili, a tak nás hned naverbovali do svých řad. To znamená, že náš dopolední program byl jasný- vojenský výcvik. Odpochodovali jsme na louku, kde na nás čekaly celkem čtyři úkoly. Všechny naše oddíly se na nich musely vystřídat a podat co nejlepší výkony. Na prvním stanovišti jsme odminovávali minové pole, do kterého jsme samozřejmě nesměli vstoupit. Poté jsme se jako spravní vojáci naučili střílet na cíl a třetím úkolem bylo úspěšně najít a projít cestu minovým polem. Nakonec jsme se naučili nesmírně důležité věci pro boj ve válce - ošetřit ránu a zhotovit si nosítka. K novým dovednostem, které jsme si osvojili, patří také bleskově rychlý nástup, neustálé klikování nebo dřepování a pochodová píseň, která zněla táborem skoro celý den: „Generál je nejlepší, problémy nám vyřeší, nepřítele zastraší a v
Další informace

U Neandrtálců

-
Dnešek začínal zajímavě, protože po ranní rozvičce a po snídani jsme hned cestovali časem. Byli jsme vysláni do roku 10 000 let p.n.l. Celý tábor se seskupil do naší cestovací místnosti, jenže při zadávání roku do našeho stroje času přepsal školník Pájič znaménko a místo „+“ tam dal „-“, tudíž nás poslal do doby, kde byli Neandrtálci. Takže hned, co jsme vyšli z té naší místnosti, tak nás přivítali neandrtálci Huha a Huhu. Řekli jsme si, že když už jsme v téhle době, tak bychom se od nich mohli něco naučit. Pájič se snažil s nimi dorozumět posunky a různými zvuky, ale moc mu to něšlo, tak vytáhnul svůj bloček, kde měl všechno napsané pro případ nouze. Nejdřív se mu je podařilo rozzlobit, a pak zase rozsveselit tím, že jim dal zapalovač, aby si mohli kdykoliv zapálit oheň.  Potom, co jsme jim dali nějaké naše věci, tak nám nabídli, že nás něco naučí. Za celé dopoledne nás naučili házet kamení, střílet lukem, vyrábět zbraně a svoji vlastní řeč.  Určitě si říkate, že nás toho moc nen
Další informace